Zápis z on-line diskuze 22.5.2025

Diskutující:

Ing. Alena Bezdíčková, PhD.

Ing. Pavel Cihlář, PhD.

Ing. Ladislav Černý, PhD.

Prof. Ing. Luděk Hřivna, PhD.

Ing. Jiří Petrásek

Ing. Karel Říha

Pšenice ozimá

Ing. Bezdíčková

–          Poslední srážky ve Velké Bystřici (Olomouc) – 15 mm přes poslední víkend + 1 mm do rána na 22.5. – přetrvává velký vláhový deficit v půdě, srážky jsou podprůměrné už od října 2024

–          Dobře za ochlazení v posledních dvou týdnech, minima okolo -1°C porosty nepoškozovala, vývoj obilovin se zpomalil

–          Současný průběh vegetace hodně prověří dosavadní vstupy do technologie, především podporu rozvoje kořenové soustavy

–          Aktuální fáze pšenice: rané odrůdy jsou vymetané nebo metají, většina dalších odrůd ve fázi před metání (BBCH 45-49)

–          Regulace porostů by měla být ukončena, pokud se nestihl druhý regulační vstup na konci sloupkování, mnoho řešení už není, jediné řešení je aplikace TOPSIL pro zpevnění stébla i na vymetaný porost – nejde o regulátor, ale zpevňuje pletiva

–          Na stimulaci už je pozdě, kořenový aparát nejde účinně ovlivnit

–          Zdravotní stav pšenice:

o   Situace se bude měnit v následujících dnech

o   Podle odrůd je v porostech dost padlí, někde vystupuje až na předposlední list

o   Braničnatka pšeničná je na spodní odumřelých listech, po deštích se dá očekávat šíření na zdravé listy, inkubační doba 20 dnů začala běžet a po vypuknutí infekce už bude na zastavení pozdě

o   Rez pšeničná – první kupky rzi se začaly objevovat v uplynulém týdnu u náchylných odrůd i na horních listech

o   Skvrnitosti – helmitosporióza je podobná jako DTR jen odlišnost ve zbarvení ve středu skvrny, způsobuje až zakrslost rostlin, častější na pozemcích, kde je hodně obilovin v osevním postupu a po minimalizaci

o   Ing. Říha – na Vysočině velký výskyt skvrnitostí podobných DTR a helmitosporióze, ale mycelia tam nebyla, možná nespecifické skvrny – počasí

–          Ochrana: pokud byl již proveden fungicidní vstup na praporcový list, jsou porosty do vymetání ochráněné, pokud ne, je zásah potřeba provést nejlépe do 5 dnů

o   Funkční bude směs strobilurinu nebo SDHI s azolem pro ochranu listové plochy s předpokládaným dalším vstupem do klasu, v takovém případě lze ekonomicky nyní použít 60-70% plné dávky strobilurinu (azoxystrobinu) nebo SDHI pro toto ošetření – upřesněno po dotaze na chatu (ekonomika/rezistence)

o   Je předpoklad silnější infekce klasových fuzarióz, zejména po obilovině a nejvyšší riziko po kukuřici se zaorávkou slámy (kukuřice na zrno), ošetření lze předpokládat do 14 dnů od vstupu na praporcový list (proto nižší dávky fungicidů v tomto vstupu), každopádně do 48 hodin po infekčním dešti – upřesněno po dotazu na chatu

o   Pro ošetření do klasu je třeba zajistit dokonalé smáčení klasů – vyšší dávky vody a smáčedla, jako velmi účinné se v pokusech jeví kombinace prothiokonazol + metkonazol nebo prothiokonazol + tebukonazol

Ing. Černý

–          Aktuálně na rozdíl od Olomoucka není tolik padlí, přesto se ošetřuje a to zejména kvůli braničnatce na praporcový list

–          Nyní používáme kombinaci azoxystrobin 180 g/ha + 2 l/ha thiosíranu + roztok močoviny 10 kg/ha + pyretroid, masivnější fungicidní ošetření plánujeme do klasu

–          Dotaz na chatu na fytotoxicitu fungi+thiosíran – směs používána standardně a fytotoxicita není, samozřejmě se neaplikuje přímo v plném kvetení obiloviny (souhlas a potvrzení od Ing. Bezdíčkové), Ing. Petrásek – síra vhodná s každým vstupem, rozdíl v jednotlivých formách síry, thiosíran nejrychleji přijatelný

Prof. Hřivna

–          K výživnému stavu – časté deficity vlivem sucha, rozdíly ve srážkách jsou obrovské, nejčastěji je v deficitu draslík (potvrzuje Ing. Říha), odběry draslíku jsou v současné době vyšší než odběry dusíku, nelze je však nyní nijak plnohodnotně kompenzovat, dobré jsou kombinace Si+K nikoliv pro doplnění draslíku, ale pro ochranu a zpevnění pletiv (souhlas Ing. Říha, doplnění Ing. Petrásek – zmiňovaný TOPSIL využívá také synergie Si+K, mimo to jde ovšem o komplexní synergickou směs s aminokyselinami, např. prolin, fenylalanin,….)

–          Kvalitativní přihnojení dusíkem je možné a vhodné, při pozdních odběrech rostlin lze udělat predikci dusíkatých látek v zrnu, obsah dusíku v sušině dle AAR 1,5-2,0% odpovídá dusíkatým látkám v zrnu v rozmezí 11,8-13,5%

–          Dotaz na pozdní přihnojení N v mléčné zralosti – projeví se pozitivně v obsahu dusíkatých látek v zrnu obecně, nelze ale potvrdit pozitivní vliv na kvalitu bílkoviny (bobtnavost), to ukáže až sedimentační test, Ing. Říha – formaldehyd je velmi pomalý zdroj dusíku a není aplikován v mléčné zralosti, je tak pozdě pouze přijímán – doplnění k dotazu z chatu

Ječmen jarní

Ing. Bezdíčková

–          Nejčastěji je na Olomoucku ve fázi BBCH 39-43, objevuje se špička praporcového listu až začátek metání

–          Je ideální čas na druhou regulaci, kterou bychom neměli podceňovat, ethephon je nejlépe použitelný do fáze BBCH 45, neměli bychom ještě vidět fousy klasu, je vhodné kombinovat tuto aplikaci s ošetřením na kohoutka, nedoporučuji míchat s další výživou, jde i s fungicidy, těžko se pak určuje optimální dávka, která by se mohla pohybovat v sólo aplikaci na úrovni 0,5 l/ha (vždy s ohledem na teploty a aktuální výhled počasí) účinek je plný od 15°C a výše

–          V případě, že chceme použít zbylý trinexapac, můžeme kombinovat do fáze BBCH 37 a to například v dávkách 0,15 l/ha triexapac + 0,4 l/ha ethephon

–          Zdravotní stav: na spodním patře je často hodně padlí, jinak na nových přírůstcích není nic, jsou zdravé a ošetření se dá ještě odložit, často se objevují nespecifické skvrny – ty mohou být potlačeny použitím některých úč. látek fungicidů (boscalid a další)

–          Lze použít obdobný pohled jako u pšenice, plný a masivní fungicid až do klasu, předtím možno použít ošetření proti listovým skvrnitostem před metáním, eliminace rynchosporiové a ramuláriové skvrnitosti kombinací prothiokonazol + strobilurin nebo SDHI

Ing. Černý

–          Ječmeny něstujeme, ale z pokusnické minulosti je vhodné regulaci doplňovat přípravkem se zásaditým pH a následně s fungicidem kyselé pH nebo naopak a u ječmenů se vyplatí střídání pH vstupů (pozn. vysoké pH postřikové jíchy po TOPSIL 1,0 l/ha nad pH 11)

Prof. Hřivna

–          Vlivem sucha je u ječmenů deficit snad u všech živin a u takový porostů je těžké s nimi cíleně zacházet a tvořit doporučení, nějaká voda ale přinese zlepšení stavu

–          Existuje reálné riziko uvolnění dusíků z půdní zásoby a jeho příjem v nadbytečném množství pro sladovnický ječmen

–          Doporučení pro 3 stavy:

o   Sucho trvá – nelze očekávat výrazný vliv nízkoprocentních roztoků na list

o   Zapršelo – listovky mohou pomoci lépe, dost část chybí z mikroprvků měď – střední Morava

o   Žádný stres ze sucha nebyl – mohou se objevovat i deficity N, které lze řešit listově – roztoky močoviny nebo DAM (DAM:voda, 1:7 už nepálí) a lze takto dodat až 15-20 kg N bez negativního vlivu na kvalitu produkce

Mák ozimý i jarní

Ing. Cihlář

–          U ozimého máku nyní zásadní fungicidní zásah, v háčkování strobilurin, na počátku květu lépe azol ale pozor na překročení dávek azolů a jejich rezidua v produkci (s ohledem na dříve použité azolové fungicidy), čas na doplnění B, Zn, S v opakované dávce

–          Jarní mák v různých fázích, od děložních lístků u přesetých máků až po první výsevy na počátku prodlužovacího růstu

–          Často se objevuje fytotoxicita herbicidních kombinací, kdy se použili jednorázové vyšší dávky v kombinaci s chladem a intenzivním slunečním svitem, po herbicidních vstupech ideální čas na stimulaci a výživu (B, S, Zn) u první setí je čas na azoly (např. Prosaro), u mezerovitých je třeba dodělat herbicidy

–          Intenzita náletu škůdců klesá, někde ještě jeden zásah, ale spíše výjimečně

–          Na dotaz z chatu: chlortoluron 1,5 l/ha + Tomahawk 0,4 l/ha – ano na heřmánky, volit spíše dávku 1,3+0,3, nebude účinné na výdrol řepky, aminokyseliny (Aminocat) – ano, obecně po stresech prospívá všechno a aminokyseliny zvyšují odolnost proti stresům (podpořeno Ing. Říhou)

Ing. Říha

–          U ozimých máků hodně helmitosporióza, tam kde je volit raději dražší fungicidní ošetření, kde je méně možno levnější (např. Caramba+Tilmor),

Ing. Cihlář

–          helmitosporióza není tam, kde byl použit azol na začátku dlouživého růstu, to podporuje použití azolové kombinace i u jarního máku, do této kombinace na zpevnění je ideální partner TOPSIL

–          Bór a zinek je dobré opakovaně doplňovat s každým vstupem, kdy to jde na dotaz k použití kys. borité přes list – prof. Hřivna s odkazem na pokusy doc. Škarpy, kyselina boritá má velmi pomalý příjem

Řepka ozimá

Ing. Říha

–          Místy hodně tristní v opadu květů a šešulí, některé porosty jdou rovnou do bioplynek a nesou těžké finanční ztráty (Ing. Černý), je i menší počet semen v šešulích, poslední možnost je ovlivnění HTS některými aplikacemi

Ing. Černý

–          Opravdu velmi tristní stav, často jde o podnikovou záležitost, kdy řepka ani nevykvetla a zaorávky jsou obrovské stejně jako škody

–          Nemá to jednoznačný důvod, více zapojené porosty na tom nejsou také dobře, rozhodně výnosy nebudou rekordní

–          Aktuálně vstupuje s aplikací 20 l/ha DAM, 2 l/ha síra, a 150 l vody, později možná lepení se snahou o vyšší HTZ

Ing. Cihlář

–          Do vývoje řepky zasáhly negativně nízké teploty, sucho, blýskáček, někde zamokření na jaře, deficity dusíku a bóru a vše působící v komplexu

Prof. Hřivna

–          Negativně se projevilo především sucho a výživný stav

–          Problém je i se zavčelením, oficiálně udávané ztráty na včelstvech jsou 25%, reálně a lokálně to bude mnohem horší

–          Nedostatek bóru je jedním z velkých problémů, bereme-li jeden podnik měl podle rozborů dobrý i špatný hon bóru dost, ale k rozboru se braly celé rostliny, bylo by lépe odebírat jen horní třetinu rostlin aby na rozbor šly nové přírůstky vzhledem k nízké mobilitě bóru v rostlině, to je důležité i u máku, problém může být v tom, že bór není dodáván opakovaně během vegetace (1x podzim, 2x jaro), jednotlivé pozemky pak mohou vykazovat fatální nedostatek bóru a problém s květenstvím

–          Bór je taky svázán s příjmem draslíku, ten je letos prokazatelně v deficitu

Ing. Černý

–          Nedostatek bóru mohu na svých pozemcích a v mé technologii vyloučit

Ing. Říha

–          poškození generativních orgánů může být spojováno s různými aplikacemi POR a následnými mrazíky

Ing. Petrásek

–          jednoznačného názoru a zejména z toho plynoucího poučení se u řepky bohužel nedobereme

Kukuřice

Ing. Černý

–          v současné chvíli už mám v kukuřici provedené všechno, aplikované herbicidy, zinek, fosfor a aminokyseliny, porosty jsou stresované teplotami i suchem

–          po oteplení a srážkách bych doporučoval vstupy s výživou, především se zinkem

Ing. Říha

–          jižní Morava má velký problém se suchem, místy je už dost silné

–          kukuřice je erozní plodina, připomněl možnost ničení i trávovitých plevelů protierozním opatřením – přisetím ozimého ječmene do kukuřice např.