Zápis z on-line diskuse 7.5.2024

Pozvání přijali a za účast děkujeme:

Ing. Alena Bezdíčková, Ph.D., Ing. Pavel Cihlář, Ph.D., prof. Ing. Luděk Hřivna, Ph.D. a Ing. Karel Říha

Pšenice ozimá

Ing. Bezdíčková

• ozimé pšenice vývojově velmi nevyrovnané, nejvíce odrůd na střední Moravě ve fázích DC 37-39, rané odrůdy v metání
• v dubnu konečně měsíc s normálními teplotami
• regulace růstu by měla být hotová, výjimečně lze ještě použít ethephon
• z hlediska zdravotního stavu, je v porostech padlí a bylo aktuální ošetření u citlivých odrůd
• v porostech je vydatný zdroj infekce braničnatky, nutné ihned ošetřit, je k tomu i ideální růstová fáze pro toto klíčové fungicidní ošetření, je třeba dosáhnou zdravého praporcového listu a dvou listů pod ním jako zásadních asimilačních orgánů pro další průběh vegetace
• je vhodné použití např. strobilurinů + SDHI
• je na tento kalendářní termín i poměrně vysoké napadení rzí pšeničnou, která příchází obvykle později
• v provozních porostech je častý výskyt viróz, podle analýzy jde o žlutou zakrslost ječmene přítomnou i na pšenici
• mrazové poškození na Moravě minimální, v Čechách silnější u citlivých odrůd
• u poškozených porostů virózou či mrazem zkusit kompenzovat výnos přes objemovku a HTZ použitím stimulace a listové výživy (roztoky N, hořká sůl, huminy atd.

Ing. Černý

• potvrzuji vysoký výskyt rzí a braničnatky, po srážkách se bude ošetřovat v řádu několika dnů
• při chladné periodě bylo vhodné zastavení veškerých aplikací, přesto bylo časté použití DAM – v kombinaci s větrem a chladem značné popálení porostů – zaschlé špičky listů
• zaschlé špičky listů jsou i tam, kde se vůbec ničím neošetřovalo, podle odrůd – reakce Ing. Bezdíčkové
• mrazové poškození: v jihozápadních Čechách bylo -6°C až -8°C, není velká zkušenost jaký bude konečný projev a co s tím
• v jeho lokalitě poměrně velká ztráta odnoží suchem, v porostech zůstává 1-2 odnože, což ale není tragédie, aktuálně vydatné srážky
• jeho mix k fungicidům na praporec je roztok N (DAM, SAM), thiosíran, hořká sůl a zinek

Prof. Hřivna

• k hodnocení výživného stavu po mrazech ještě chvíli počkat až se rostliny dostanou do kondice, potom podle rozboru řešit, zda se k mrazu nepřidal i deficit některé z živin, mrazové poškození je velkým dílem závislé i na citlivosti odrůd
• i mimo rozbor lze doporučit pozdní aplikace cytokininů, aminokyselin a fosforu pro zvýšení velikosti a váhy zrna při potřebě kompenzace výnosu touto cestou
• vhodné bude kvalitativní přihnojení dusíkem, stále je často deficitní
• pro kvalitu lepku je důležitá i síra, která podpoří i příjem N, u A a E odrůd určitě dodat

Ing. Říha

• při mrazovém poškození je na prvním místě dodávka fosforu, vhodné jsou i aminokyseliny a zinek, jako zdroje fytohormonů, a některé výluhy z řas

Jarní ječmen

Ing. Bezdíčková

• je velmi dobře že se ochladilo, aby měl ječmen více času na vývoj klasu
• stále ještě je vhodné cílit na kořeny a jejich podporu, je to u ječmene zásadní
• aktuálně je ječmen na Moravě do fáze DC 32 a je nejvhodnější doba na první regulaci, např. trinexapak 0,3 l/ha, který se kombinovat s fungicidy, s listovou výživou, ale opatrně za vysokých teplot
• na dotaz: snížení dávky trinexapaku za vyšších teplot a při sluneční svitu až o 0,1 l/ha
• vhodnost dodat přípravky na posílení odolnosti proti suchu
• zdravotní stav je u jarního ječmene zatím velmi dobrý

Prof. Hřivna

• je vhodná doba na dořešení deficitů, je třeba klíčové hony ovzorkovat, nejčastěji jsou u ječmene deficitní: dusík (téměř u všech dosud hodnocených vzorků), síra, draslík a fosfor
• do fáze 32-33 je vhodné ještě dohnojení dusíkem a sírou
• hmotnost sušiny rostlin je podle vzorků velmi variabilní od 0,2 (pozdní setí, problémy při vzcházení) do 0,7 mg/rostl., což by odpovídalo současné fázi

Ing. Říha

• podpora kořenů je aktuální a zejména po dešti růstově aktivními látkami
• deficit dusíku je prakticky všude a do začátku sloupkování je třeba ho doladit

Řepka

Ing. Cihlář

• v Čechách je v řepkách znát výrazný zásah sucha, který způsobil nedostatečnou zásobu dusíku v rostlinách
• vzhledem k současným srážkám a vysoké zásobě N v půdě lze očekávat možnost zmlazování
• i vzhledem k poměrně nízkému vzrůstu řepky a prodloužené době kvetení je možné zvažovat lepení šešulí, do lepení lze pro velikost šešulí a HTS přidávat roztoky N, síru a měď
• nepoužívat v pozdější fázi fungicidy, které oddalují termín sklizně

Ing. Černý

• aktuálně dokončujeme fungicid do květu, který se oddaloval z důvodu sucha, vyšší polohy jsou poslední třetině kvetení, zmlazování řepky bude nasnadě
• realizační cena řepky je aktuálně dobrá, je třeba maximalizovat podporu vývoje šešulí

Ing. Říha

• pro práci kořene při dostatku dusíku v půdě je zajímavá dodávka fosforu, lepení s výživou je velmi dobré a vždy ho podporoval

Mák

Ing. Cihlář

• v ozimém máku už je vidět poupě, je tedy ideální čas pro fungicidní ošetření strobiluriny
• je také vhodný čas na listové doplnění dusíku, síry, bóru a zinku (bór vícekrát v nižších dávkách od 0,5 l/ha do 1,0 l/ha
• jarní mák podle termínu setí od dvou pravých listů až po přízemní ružici, je čas na jednorázové odplevelení od dvouděložných plevelů (Laudis+Tomahawk) a první dodávku bóru a zinku
• hlídat plíseň makovou, pomáhají i listová hnojiva se sírou a mědí
• krytonosec kořenový v letos tolik neškodil, ale stále je třeba hlídat
• dohnojení N u jarního máku do plné dávky

Ing. Říha

• vyvážená výživa S/N snižuje napadení helmitosporiózou, která je v porostech a šíří se i bakteriózy
• vhodný je zásah hnojivy s PO3 iontem, hnojivy se stříbrem a Ing. Cihlář doplňuje i s chemickým zásahem SDHI+azol+strobilurin

Kukuřice

Ing. Černý

• po dešti přichází čas na postemergentní herbicidy, preemergentní ošetření vzhledem k suchu vůbec nedělal
• čas na výživu teprve příjde

Prof. Hřivna

• u kukuřice pamatovat na dostatečné hnojení, odběr živin na tunu zrna včetně slámy je 24 kg N, 5,2 kg P, 20 kg K a 4 kg S, zhruba polovinu je třeba dodat v průmyslových hnojivech (neplatí vždy)
• u listové výživy bórem a zinkem je ideální čas při výšce porostu 20-30 cm

Zapsal: Jan Šamalík