Zápis z on-line diskuze 28.3.2024

Pozvání přijali a za účast děkujeme:

Ing. David Bečka, Ph.D., Ing. Alena Bezdíčková, Ph.D., Ing. Pavel Cihlář, Ph.D., prof. Ing. Luděk Hřivna, Ph.D. a Ing. Karel Říha

Pšenice ozimá a ozimé obilniny obecně

Ing. Bezdíčková

–          v ozimech atypická situace ovlivněná průběhem v celém dosavadním průběhu vegetace (5 měsíců srážkově nadprůměrných – podzim, zima, vysoké teploty únor a zejména březen)

–          pšenice vývojově o 3 až 5 týdnů vpředu, podle lokality a ranosti odrůdy

–          nejvíce odrůd na střední Moravě ve fázích DC 30-31

–          typický je vegetativní vývoj převažující nad generativním (klas má jen okolo 1 mm)

–          vyzrálost půdy není ideální, stále dochází k jejímu ochlazování odparem vody

–          malé jsou přírůstky kořenového systému, doporučuje se zvolit v nebližším termínu některý z přípravků na podporu kořenů (Aucyt Start, Vitalroot,…)

–          i NU Agrar doporučuje zařadit malé množství cytokininů

–          obecně na Moravě vyšší hustota porostů, možnost optimalizace hustoty vhodnými přípravky (Atonik, Sunagreen – pozn. Chemap,…)

–          riziko polehnutí je zvýšené, neodkládat použití CCC, příliš nesnižovat dávky, dále při použití trinexapaku naopak nevolit dávky maximální, zvlášť za vyšších teplot

–          zdravotní stav: objevuje se na některých místech pravý stéblolam i fuzária, na citlivých odrůdách i jarní infekce padlí (někde třeba ošetřit), na Moravě i velký zdroj infekce braničnatky, ale lze doporučit ještě oddálení fungicidu do pozdějších fází

Ing. Cihlář

–          v západní části Čech se už projevuje nedostatek srážek

–          půda je studená, ubytá, bez struktury, to vede ke slabém růstu kořenů – je vhodná mimokořenová výživa k podpoře kořenů i odstranění obecného nedostatku živin, zejména k podpoře příjmu dusíku

–          čekání na teplý déšť

Prof. Hřivna

–          výživný stav ozimých obilovin není na Moravě tak špatný, jak vypadá

–          nejvíce problémů je s dusíkem, ale u poloviny rozborů je v deficitu i síra, která s dusíkem úzce souvisí, u 90% rozborů chybí v rostlinách draslík, u fosforu je situace lepší

–          stav odběrů živin je hlavně o vodě a velmi studené půdě, kořen v chladu a bez vzduchu prakticky neroste

–          pomohl by zmíněný teplý déšť, u slabších porostů i stimulace růstu kořenů

–          souhlas s velkou variabilitou pH na jednom pozemku, kdy je zároveň narušená půdní struktury

–          u ozimého ječmene chybí dominantně dusík

–          mikroprvky: deficity nejvíce u mědi (normálně 8-12 mg/kg sušiny, nyní často i pod 4 mg/kg)

Ing. Říha

–          zdravotní stav: braničnatka pouze na dvou ze 75 hodnocených lokalit, na jedné třetině pravý stéblolam, časté poškození kořenomorkou a četné černání kořenů

–          vývojově lze říct že polovina porostů nebyla přehoustlá, konkrétní příklad odrůda Julie v DC 32, žádné nové kořeny, klas 2,5 mm

–          letošní průběh ukázal na jednotlivých honech místa, kde neroste vůbec nic vzhledem k lokálně nízkému pH půdy a s tím související narušenou půdní strukturou (souhlas od prof. Hřivny)

–          ozimý ječmen – zbarvení ukazuje deficit, pomohla by podpora regulace fotosyntézy přes P a K

Jarní ječmen

Ing. Bezdíčková

–          aktuální bude podpora kořenů a odnožování, například s hebicidem kombinovat CCC, Aucyt, Vitalroot a další ověřené přípravky na kořen, ječmen nyní cca ve dvou listech

Ing. Cihlář

–          k dohnojení N v průběhu odnožování nejlépe ve třech listech až začátku odnožování podle Nmin v půdě, na celkových 80-90 kg N/ha pro předpokládané výnosy okolo 7 t ječmene

Prof. Hřivna

–          zásoba Nmin z dostupných rozborů pod jařiny je spíše podprůměrná na úrovni 30-50 kg, chybí ale i síra a je dobré si udělat rozbory z klíčových ploch podniku

–          síra má i u ječmene pozitivní nepřímý vliv na podporu odnožování přes lepší příjem a metabolismus N

–          případné dohnojení je třeba udělat včas jak u síry tak u dusíku

Ing. Říha

–          listová aplikace například thiosíranů má pozitivní vliv na potlačení případného padlí v porostech ječmene

Mák

Ing. Cihlář

–          ozimé máky přečkaly zimu docela v dobrém stavu, aktuální je nyní přihnojení dusíkem, ještě lépe dusíkem se sírou například SAM na úroveň cca  60 kg N

–          je nutné provést dočištění pozemků od plevelů, půdní herbicidy z podzimu ale letos drží porosty poměrně čisté, nutná je aplikace graminicidů, lokálně i na dvouděložné plevele

–          u ozimého máku je třeba hlídat plíseň a u zamokřených i bakteriózy

–          vysoké teploty umožňují první nálety krytonosců do vzcházejících jarního máku, nutno hlídat

–          hnojení N u jarního máku – 60-70% dávky před setím, později dohnojit do plné dávky

Ing. Říha

–          vyvážená výživa S/N snižuje napadení helmitosporiózou

Prof. Hřivna

–          souhlas s S/N s Ing. Říhou, ale pamatovat i na PK hnojení před setím

Řepka

Ing. Bečka

–          podle termínu aplikací prvních insekticidů v řepce jsme o 20 dnů dopředu ve vývoji

–          není tomu tak jen teplotami vzduchu, ale i nízkou teplotou půdy, kdy pěkné kořeny z podzimu regenerují velmi pomalu a řepka žene do dlouživého růstu i díky slabšímu kořeni

–          řepky jsou zpravidla dohnojené N, ale ten jen částečně nevyužitý, alespoň v Čechách je po přihnojení minimum srážek

–          také často fialová barva porostů je kombinace reakce na chlad a slabý kořen, teplota půdy se za celý březen zvedla jen o 2°C

–          mimokořenová výživa celou řadou prvků (vícesložková) má tedy díky horší funkci kořenů smysl

–          škůdci: nálety byly doposud velmi rozvleklé a nedalo se tak úplně dobře trefit ideální termíny k zásahům, nyní už představuje riziko někde poměrně silný nálet blýskáčka, je nutné jej hlídat a regulovat

–          jarní regulace by měly být voleny velmi mírné nebo je úplně vynechat, bojovat proti přírodě u oslabených porostů vhodné

Ing. Říha

–          po celé republice chybí bór, kvůli malé mobilitě a rychlému přírůstku nadzemní hmoty dodávat menší množství bóru do každého vstupu, pozor na insekticidy a pH

–          pro posílení insekticidů funguje přidání přípravků na olejové bázi, na povrchu rostlin způsobují jiný lom světla – menší čitelnost pro škůdce

–          opět po celé republice chybí bílé kořenové vlášení, kořeny tak nefungují dostatečně a rostliny spotřebovaly zásoby z podzimu

–          je dobrý i vstup s křemíkem na zesílení pletiv, to platí i pro mák a obiloviny

Prof. Hřivna

–          na Moravě opět není výživný stav tak špatný, jak se zdá, deficity se objevují ale bez výrazných excesů u fosforu, síry nebo bóru

–          dá se očekávat, že na Moravě problémy s kořenem ustoupí i tady ale musíme uplatňovat velmi individuální přístup, hmotnosti sušiny (přijatých živin) jsou od 6 do 65 g/rostlinu, což jsou obrovské rozdíly a měli bychom reagovat cíleně na základě rozborů alespoň nejdůležitějších ploch

–          připomínka, že stejně jako u máku a obilovin má dusíkaté hnojení se sírou i fungicidní efekt

Závěrem: jde o nejobsáhlejší diskuzi, kterou jsme zatím měli. Rozsah zápisu tomu odpovídá. Je to dáno velmi specifickým jarem. Přesto jeden s trvalejších odkazů už z loňského roku. Deficit dusíku nelze řešit jen zvyšováním intenzity dusíkatého hnojení. Pozornost je třeba dát na prvky, které využití dusíku podporují a mají často i doprovodné efekty ve zdravotním stavu a odolnosti. 3x síra!

Zapsal: Jan Šamalík