Zápis z on-line diskuze 21.10.2025

Pozvání přijali a za účast děkujeme: Ing. Bečka, Ph.D., Ing. Bezdíčková, Ph.D., Prof. Hřivna, Ph.D., Ing. Petrásek, Ing. Říha

MÁK OZIMÝ

Ing. Petrásek

·         Pro dnešní diskuzi se omlouvá Ing. Cihlář, pokud by byly jakékoliv dotazy k máku, herbicidům apod., prosím telefonicky nebo mailem a budou vyřešeny individuálně

ŘEPKA OZIMÁ

Ing. Bečka

·        Charakteristické jsou pro letošní rok rozházené porosty, nejčastěji ve dvou fázích, 8.-9. list + 4.-5. list

·        V tuto chvíli už není potřeba porosty regulovat, teploty jsou nižší a dny kratší, je vhodnější počkat na další zásahy do jara

·        Pro škůdce platí nižší výskyty mšic, zápředníčka nebo pilatky

·        Naopak aktuální je podzimní hnojení dusíkem, v porostech, které sleduji je spíše nízká zásoba Nmin a při oteplení může mít řepka nedostatek

·        Máme 15ti letou řadu výsledků, která svědčí o vhodnosti použití stabilizovaných forem močoviny nebo DAMu v tomto období

·        V porostech nejsou vidět ani choroby, phoma není rozšířená

Ing. Říha

·         Mezi škůdci přece jen lokálně vyšší výskyt květilky, pomohou systémové insekticidy (Ing. Bečka – systémové insekticidy nemají příliš velkou účinnost, Ing. Říha – systémové insekticidy škody květilkou zpomalí a řepka odroste)

·         Souhlas s velkým podílem rozskákaných porostů, někdy i 3 vlny vzcházení

·         Do vstupů přes list je vhodné přidat P a K, při vhodné vlhkosti je příjem živin přes list velmi rychlý, polovina dodaných živin přijata už po 16 hodinách

Ing. Bezdíčková

·         V řepkách na střední Moravě jsou podle monitoringu stále velké výskyty dřepčíka olejkového, pravděpodobně bude doporučeno ještě jedno ošetření

·         Odpověď Ing. Bečka: dřepčík se objevuje zejména na mladších rostlinách, ošetření má smysl u porostů, kde převažují rostliny v nižších fázích vývoje

Prof. Hřivna

·         Pro podzimní dohnojení lze skutečně doporučit stabilizované formy močoviny

·         Porosty na Moravě jsou většinově rozskákané

·         Pro dohnojení je třeba znát také obsah dusíku v rostlinách, podle rozborů je v rostlinách dusíku dost, mineralizace probíhá dobře, dusík by měl stačit, může to být ale regionální poznatek

·         Naopak v rostlinách chybí bór

PŠENICE OZIMÁ

Ing. Bezdíčková

·         Pšenice k aktuálnímu datu (pozn. 21.10.2025) tolik starostí nedělá, podmínky pro vzcházení jsou fajn

·         Setí pšenice v regionu probíhá od 25.9., aktuálně se dosévá, první setí jsou ve fázi dvou listů, poslední klíčí, obecně jsou porosty velmi pěkné

·         Aktuální budou zásahy k podpoře kořenů a podpoře přezimování, mluví se o možnostech mrazivé zimy, rostliny v dobré kondici a s dobrými kořeny přečkají vše lépe

·         Na trhu je nepřeberné množství biostimulantů pro obiloviny, za 15 let jejich testování se vyselektovalo 4-5 přípravků vhodných pro podzimní aplikaci

• Quick humine – univerzální, s huminy
• Aucyt Start – stabilní výnosový efekt okolo 5 %
• Nitrofenoláty – na podzim nemají tak vyrovnané výsledky jako v jarní části vegetace
• Vitalroot – řasy, opět spíše vhodnější v jarní časti
• CCC – použití je možné, je dost vláhy a vyšší teploty

·         Důležitá je taky prevence viróz, vodítkem jsou data zveřejňovaná ÚKZÚZ,

·         Výskyt v sacích pastech (mšice, křísy,…) byl vyšší v průběhu září, z posledních dat ze sací pasti ve Věrovanech (okr. Olomouc – nejbližší), jsou počty velmi malé, data jsou ale čerstvá, není jisté, jestli se nebudou upřesňovat, při oteplení je třeba aktivitu přenašečů hlídat

·         Nejcitlivější pro přenos infekce jsou ozimé obiloviny ve fázích 1.-3. listu

·         Podzimní odplevelení se vyplatí, podle regionů a podle plevelů, které vzchází na podzim

Ing. Petrásek

·         Pro aplikaci pro podporů kořenů a odnožování je vhodná fáze 3. listů, dá se aplikovat už od 2. listu

·         Odpověď Ing. Bezdíčková: ano, ideální je dostatečná listová plocha – 3. list, důležité jsou i teploty při a po aplikaci, bez noční mrazíků nejen v době aplikace, ale i v následujících dnech

Ing. Říha

·         V letošním roce je v produktech (pozn. obiloviny) hodně mikotoxinů, je důležité pracovat s posklizňovými zbytky předplodin, i v senážích z luk je obsah mikotoxinů 11-14 000 ppm

·         Odpověď Ing. Bezdíčková: ano, obsahy mikotoxinů výrazně souvisí se zvyšeným podílem kukuřice v osevním postupu

Prof. Hřivna

·         Je třeba se kriticky podívat na management posklizňových zbytků, málo zaoráváme těžce rozložitelné zbytky (kukuřice)

·         Vhodné pro rozklad zbytků jsou například výrobky z melasy

·         Je velký problém s podílem minimalizačních technologií i s nástupem regenerativního zemědělství

·         Aplikace dusíkatých hnojiv na rozklad slámy se často neudělá, ač se o této potřebě učíme už desetiletí, je to například vidět na vzcházení řepek (nerovnoměrnost, mezerovitost)

·         Obecně podceňujeme důležitost předseťová přípravy

·         Samotná pšenice toho z hlediska výživy na podzim mnoho nepotřebuje, prospět se dá spíše kvalitním setím s hnojením pod patu, mořením stimulátory nebo i fertifikací osiva mikroprvky

·         Jinak porosty na Moravě vzchází velmi pěkně, především díky dostatku vláhy

·         Doplnění Ing. Říha: důležité je, že melasové záležitosti jsou vhodné i na vzešlé porosty a to i z hlediska mikroprvků, které v časných fázích mají obrovský vliv na příjem N, P, K a zlepšení kondice do zimy, souhlas s problémy v předseťové přípravě, např. utužení, hluboké zpracování půdy je nezbytné

Ing. Petrásek

·         Určitě je vhodné mořit stimulátory, pokud je to možné, je to levné a jednoduché řešení podpory kořenů a vzcházení

·         Tato diskuze je letos poslední, další plánujeme na příští rok v březnu, ale na konci února budeme organizovat dva webináře, jeden se pravidelně věnuje do hloubky vybranému tématu, druhý už aktuálnímu stavu porostů a začátku jarní sezóny, všem děkujeme za účast, přeji hodně úspěchů a těším se v příštím roce na shledanou